Samurajové, nebo nevolníci?

Řecko, Irsko, Japonsko. Co mají společného? Řekové jsou prý líní povaleči a projídači národního důchodu. Irsko bývalo evropský tygr, který posledních deset let lákal za prací dokonce i Američany a Japonci jsou spořiví dříči, pověstní svou skromností i věrností zaměstnavatelům. Proč jsou všichni ve stejném maléru a začínají dlužit více, než dokáží platit?

Irsko, ekonomika v krizi

Do Irska vyjet, snem každého mladého východoevropana bývalo. Platí to ještě? Zatímco o Islandu, Portugalsku a Řecku toho víme poměrně dost, o Irsku se moc nemluví ani nepíše. Irsko bývalo chudá země, prakticky bez průmyslu. Pak vláda nastartovala velkolepé reformy, snížila daně a začala lákat investory. Ti přišli a přilákali pracovníky z celé Evropy. Příliv lidí zvedl zájem o reality a hypotéky, ty dosáhly nebeských výšin a pád je nyní strmý. Práce není a HDP je mínus 11,6%. Irsko bylo ještě v roce 2007 sedmou nejvýkonnější ekonomikou na světě. Teď Irsko patří k nejzadluženějším zemím Evropy a nikdo mu nechce půjčovat. Zdá se, že rychle rostoucí ekonomiky jsou s rychle rostoucími velkými dluhy prostě neodmyslitelně svázány a jinak to nejde. Půjde to vůbec někdy splatit, když dluží každý? Kdo jsou vlastně ti věřitelé - to si všichni dluží navzájem? Banky, které teď dostávají „finanční injekce“, aby se nepoložily, ekonomiku nepodporují, nechávají si cash na horší časy. Není něco zatraceně špatně? Otázek je mnoho, odpovědi jsou nepříjemné. Malá citace z r. 2007 o Irsku: „...tuto nebývale vysokou míru růstu je možno přisoudit vlivu mnoha faktorů včetně prozíravé monetární a fiskální politiky, sociální dohody ohledně omezeného růstu mezd, přímých zahraničních investic atd...“ ZdrojRok 2010Souhrn na wikipedii

Japonci - samurajové, nebo nevolníci?

Prý tam (v Japonsku) selhává tradiční model rodiny a někteří pozůstalí pobírají důchod svých mrtvých rodičů už od dob druhé světové války. To ale určitě není důvod krize, ve které Japonci jsou. Shrňme si to. Japonci jsou ohromně spořiví a většinu toho, co ušetří, vkládají do státních dluhopisů. Národní banka na základě dluhopisů (neboli půjček vlastním občanům) tiskne nové peníze, tím jejich hodnotu snižuje a úspory pomalu likviduje. Díky většímu množství peněz v oběhu stoupají ceny nemovitostí a ty se stávají stále nedostupnějšími. Kdyby tohle dělal stát vám, nedojili byste ho také? A jste si jisti, že váš stát vám to nedělá? Do toho všeho jim situaci dost komplikuje Čína s Koreou se svými silnými ekonomikami. Japonci už nemají za co domácí dluhopisy nakupovat. Zdroj: FinWeb

V USA mají nejvíce chudých za padesát let.

Američané byli dlouho vzor produktivity a prosperity všem, v poslední době (asi deseti letech) dodávají na trhy více peněz a dluhopisů, než zboží. O nemovitosti přišlo dalších 1,2 miliónu Američanů a jsou tak bez střechy nad hlavou ve společenství nemajetných. Zajímavé je, že v článku se na konci mluví o Obamovi a o tom jak mu a „jeho“ demokratům tato skutečnost uškodí. To je jistě zajímavá informace pro Obamu (demokraty), ale pro Američany? Zdroj: iDnes

Kdy skutečně skončí krize?

V článku ekonomu je osm kritérií, které určí konec krize. Nevím, proč je důležité aby se firmy požíraly, ale budiž. Skutečně asi nejdůležitějším a možná pouze jediným kritériem je dostatek práce. Nezaměstnaných je příliš mnoho a situace se nelepší. Když jsou peníze mezi lidmi, je dobře. Když nejsou tak ani ty ceny nemovitostí neporostou, což je také jedno z kritérií. Je ovšem růst cen nemovitostí skutečnost na kterou se máme těšit? Banky půjčují jen velmi omezenému okruhu lidí a firem, což situaci nezlepšuje. No a nakonec analytik Michl tvrdí, že žádné definitivní oživení nenastane. Což si myslím také a snažím se o tom psát již od vypuknutí krize. Zdroj: Ekonom.ihned

Zase to Řecko

Řekům jsem vždy jejich ležérní způsob života záviděl. Na dovolených, nebo např. v knihách Geralda Durrella. Tento způsob života zdál se mi poněkud ideálním. Však se také neodpouští a Řecká ekonomika je na dně. Prý prodávají ostrovy. No není to vtipné? Není, měli si nechat Drachmu.
Zdroj: iDnes
Toť vše, děkuji za pozornost.

Napsáno pro Cesta z krize - Finanční a hospodářská krize Publikováno také na blog.idnes.cz